V úterý 5. dubna 2011 v 15 hodin se na Univerzitě obrany uskuteční slavnostní vernisáž výstavy s názvem „Vzpomínka na generála nebe“. Výstavu u příležitosti 100. výročí narození  generálporučíka Františka Peřiny, legendárního stíhacího pilota z druhé světové války, pořádají Svaz letců České republiky a Univerzita obrany v Brně. Záštitu nad výstavou převzali přidělenec obrany Francie v ČR podplukovník Bruno Bucherie a rektor Univerzity obrany brigádní generál v záloze prof. Rudolf Urban. 

Vedle panelů mapujících celý život Františka Peřiny a zejména jeho válečné působení ve Francii a Anglii výstavu tvoří dobové fotografie a dokumenty, osobní věci, uniformy a vyznamenání. Nechybí ani modely letadel, na kterých František Peřina létal. Vernisáž výstavy se koná ve vestibulu Fakulty ekonomiky a managementu UO, Kounicova 44. Vstup volný.  

Generál nebe František Peřina byl živou legendou již během druhé světové války. V červnu 1939 unikl z okupovaného Československa do Polska, aby na konci července odplul do Francie. Tam vstoupil do Cizinecké legie a po vypuknutí války byl přeškolen na letoun Curtiss Hawk 75. Počátkem prosince 1939 se stal jedním z prvních dvaceti českých stíhačů odeslaných na západní frontu. Byl zařazen k legendární peruti „Les Cigognes“ (Čápi), kde létal většinou jako číslo velitele letky kapitána Jean-Mary Accarta, se kterým se seznámil již před válkou na mezinárodních leteckých závodech v Curychu. Během třídenní kampaně sestřelil 11 německých letounů jistě a dva pravděpodobně. Ve Francii byl 3. června 1940 sestřelen a vážně zraněn.

Po odchodu do Velké Británie byl v hodnosti poručíka přijat k RAF a zařazen do 312. čs. stíhací perutě. Zde působil krátce jako stíhač (dosáhl jednoho vzdušného vítězství) a poté v letech 1942 a 1943 jako střelecký instruktor. V roce 1944 byl povolán na Inspektorát čs. letectva, kde až do konce války pracoval jako pobočník velitele čs. styčné skupiny. V roce 1945 byl povýšen do hodnosti kapitána letectva. 

Po skončení války se z návratu do vlasti František Peřina těšil jen pouhé tři roky. Vlny represí, které se valily armádou po únoru 1948, jej donutily odejít z obavy před zatčením do exilu. Ve Velké Británii byl opět přijat do RAF a po uplynutí závazku v roce 1955 odešel do Kanady. V letech 1959 až 1993 žil v Kalifornii v USA. Pak se vrátil do vlasti. „Chtěl bych umřít doma v Morkůvkách. Alespoň hrst hlíny – pro kterou jsem šel bojovat – si zasloužím. Ta mě tady drží už třináct let,“ řekl generál Peřina, když mu v dubnu 2006 náčelník Generálního štábu AČR blahopřál k devadesátým pátým narozeninám. František Peřina zemřel 6. května 2006 a je pochován v rodných Morkůvkách na Břeclavsku.

Autor: Pavel Pazdera