Výzkumná kapacita katedry vojenské hygieny je zaměřena tradičně na sledování vlivu faktorů zevního prostředí na organismus. Z této základní linie se odvíjejí konkrétní směry vědecké práce - sledování, hodnocení a ovlivňování rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, sledování nutričního ovlivnění organismu zdravých, ohrožených i nemocných osob.

Hodnocení energetických a metabolických potřeb organismu

Jde o součást širšího úkolu zabývajícího se studiem civilizačních onemocnění a jejich rizikových faktorů. Některé otázky změn vnitřního prostředí organismu člověka jsou řešeny v závislosti na změnách vybraných faktorů zevního prostředí zjišťováním vztahů mezi metabolickými, biochemickými a antropometrickými parametry u dlouhodobých modelových situací. Výsledkem je např. modelování dietního a pohybového režimu pro vytipované premorbidní stavy. Tím dosahujeme komplexnějšího preventivního i terapeutického působení na ohrožené jedince. Práce je zaměřena i na problematiku metabolických změn v organismu při modelových situacích, které mohou nastat v podmínkách armády. Svým obsahem částečně odpovídá i na otázky optimálního nutričního zabezpečení raněných a nemocných v závislosti na charakteru jejich poranění.

Nespecifická odpověď organismu

V posledních letech je řešena problematika nespecifického působení zevních faktorů na lidský organismus, s cílem vypracovat metodiky umožňující posuzování citlivosti jedince vůči faktorům. Je sledován vliv zevních faktorů na kardiovaskulární systém on-line spektrální analýzy R-R intervalů, odezva organismu na zevní vlivy jako na stresové faktory pomocí hladin adrenalinu, noradrenalinu, dopaminu, kortizolu. Jsou sledovány jemné změny posturálních regulací a třesu pomocí tremorometrického a stabilografického vyšetření, hodnocen stav a tonus vegetativního systému, subjektivní vztah k působící noxe pomocí psychologických metod.

Výsledky ekologických programů armády přispívají k rozvoji prevence a ochrany životního prostředí před negativním působením vznikajícím při činnosti i výcviku vojsk a k ochraně vojsk proti nepříznivým vlivům. Účelem hodnocení je přinášet poznatky o stupni kontaminace životního prostředí toxickými látkami ve vybraných oblastech ekologických zátěží v AČR, o míře zdravotního rizika vyplývajícího z této kontaminace i o případném vlivu na zdravotní stav populačních skupin v exponovaných lokalitách, pro stanovení účinnosti asanačních prací.

Vliv energetické a bílkovinné deprivace na ukazatele nutričního stavu organismu

V modelových podmínkách byl monitorován vliv konzumace nízkoproteinových a nízkoenergetických stravních dávek na homeostázu organismu.

Intervenční studie

Cílem těchto studií je posouzení možností k ovlivňování rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v naší populaci pomocí změn výživového stavu. K tomu jsou využívány především metody dietetické, doporučení změny životního stylu a v neposlední řadě i farmakologická intervence.

Epidemiologické studie v podmínkách AČR

Tyto studie, provedené v rámci mezinárodního programu CINDI, monitorují především výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění ve vojenské populaci a hodnotí stupeň ohrožení této populace. Z charakteristiky nutričního stavu vzorku vojenské populace vyplývá, že stupeň ohrožení sledovaného souboru kardiovaskulárními onemocněními odpovídá nálezům platným pro českou mužskou populaci, že stravovací zvyklosti, výživa a životní styl vojáků z povolání jsou do značné míry ovlivněny pracovním zatížením a stylem práce.