Základní předmět pro bakalářské studium.
Vyučován v 1. ročníku.
| téma | hodin | přednášky (P) |
numerická cvičení (NC) |
laboratorní cvičení (LC) |
| 1 | 2 | Elektrický obvod a obvodové veličiny. | ||
| 2 | 2 | Odporové obvody. | ||
| 3 | 2 | Elektrický obvod a obvodové veličiny. | ||
| 4 | 2 | Odporové obvody. | ||
| 5 | 2 | Obecné metody řešení lineárních obvodů. | ||
| 6 | 2 | Odporové obvody. | ||
| 7 | 2 | Elektrické signály. | ||
| 8 | 2 | Elektrické pole. | ||
| 9 | 2 | Odporové obvody. | ||
| 10 | 2 | Základy elektrických měření. | ||
| 11 | 2 | Základy elektrických měření. | ||
| 12 | 2 | Obecné metody řešení lineárních obvodů. | ||
| 13 | 2 | Kapacitor, kondenzátor. | ||
| 14 | 2 | Magnetické pole. | ||
| 15 | 2 | Elektrické signály. | ||
| 16 | 2 | Induktor, cívka, magnetické obvody. | ||
| 17 | 2 | Magnetické obvody. | ||
| 18 | 2 | Elektrické pole. | ||
| 19 | 2 | Základní zákony elektromagnetického pole. | ||
| 20 | 2 | Základní zákony elektromagnetického pole. | ||
| 21 | 2 | Rozbor metod ss. měření. | ||
| 22 | 2 | Harmonický signál a jeho fázorové vyjádření. | ||
| 23 | 2 | Kondenzátor. Magnetické pole. | ||
| 24 | 2 | Úvodní cvičení (poučení o bezpečnosti práce, seznámení s přístroji,..). | ||
| 25 | 2 | Lineární obvody v HUS. | ||
| 26 | 2 | Cívka. Induktor. | ||
| 27 | 2 | Základní zákony a principy elektrotechniky I. | ||
| 28 | 2 | Střídavá měření. | ||
| 29 | 2 | Magnetické obvody. | ||
| 30 | 2 | Základní zákony a principy elektrotechniky II. | ||
| 31 | 2 | Střídavá měření. | ||
| 32 | 2 | Harmonický signál a jeho fázorové vyjádření. | ||
| 33 | 2 | Vliv měřicích přístrojů na měřené veličiny. | ||
| 34 | 2 | Obvody s M a IT. Výkony v HUS. Třífázové obvody. | ||
| 35 | 2 | Lineární obvody v HUS. | ||
| 36 | 2 | Lineární obvody v harmonickém ustáleném stavu. | ||
| 37 | 2 | Obvody se závislými zdroji. Dvojbrany. | ||
| 38 | 2 | Vícefázové soustavy. | ||
| 39 | 2 | Nepřímé měření impedance wattmetrem, voltmetrem a ampérmetrem. | ||
| 40 | 2 | Přechodné jevy v lineárních obvodech 1. řádu. | ||
| 41 | 2 | Obvody s M a IT. Dvojbrany. | ||
| 42 | 2 | Určování náhradních schémat složitých impedancí. | ||
| 43 | 2 | Přechodné jevy v lineárních obvodech 2. řádu. | ||
| 44 | 2 | Přechodné jevy. | ||
| 45 | 2 | Přezkoušení z LC. |
| 1 | Definice a jednotky základních elektrických veličin: náboj, proud, napětí, práce, výkon, odpor, vodivost. Rezistor. |
| 2 | Základní dělení elektrických obvodů a signálů. |
| 3 | Zdroje a spotřebiče, orientace čítacích šipek napětí a proudu. |
| 4 | Ampérvoltové a voltampérové charakteristiky rezistivních dvojpólů. Lineární a nelineární rezistivní dvojpóly. Statický a diferenciální odpor. |
| 5 | Ideální a reálné zdroje napětí a proudu, jejich modelování. Vnitřní napětí a proud, vnitřní odpor a vodivost, napětí naprázdno, proud nakrátko. Zatěžovací charakteristiky a jejich matematický popis. |
| 6 | Ohmův zákon, I. a II. Kirchhoffův zákon. Místo těchto zákonů v systému obecnějších zákonů elektromagnetismu a fyziky. |
| 7 | Princip ekvivalence a jeho důsledky. Výpočet ekvivalentních odporů a vodivostí sériově a paralelně řazených rezistorů. Výpočet celkového odporu obecného odporového obvodu metodou postupného zjednodušování. |
| 8 | Použití metody transfigurace hvězda-trojúhelník. |
| 9 | Princip ekvivalence napěťových a proudových zdrojů. |
| 10 | Théveninova a Nortonova věta a jejich použití. |
| 11 | Princip superpozice a jeho použití k analýze složitějších obvodů. |
| 12 | Přenos energie a výkonu ze zdroje do spotřebiče. Podmínka výkonového přizpůsobení, velikost maximálního přeneseného výkonu, účinnost při výkonovém přizpůsobení, podmínka maximální účinnosti. |
| 13 | Nelineární odporové obvody. Zjednodušování sérioparalelních kombinací. |
| 14 | Metoda zatěžovací přímky (křivky). |
| 15 | Topologická analýza obvodu. Pojmy uzel, stupeň uzlu, nezávislé uzly, větev, smyčka, nezávislé smyčky. |
| 16 | Metoda Kirchhoffových a prvkových rovnic. Výpočet neznámých. |
| 17 | Metoda smyčkových proudů. Algoritmické sestavování soustavy rovnic. Výpočet neznámých. |
| 18 | Metoda uzlových napětí. Algoritmické sestavování soustavy rovnic. Výpočet neznámých. |
| 19 | Přehled obecných metod analýzy odporových obvodů. Výhody, nevýhody a omezení jednotlivých metod. |
| 20 | Klasifikace signálů. Jednotkový skok a impuls, obdélníkový impuls. |
| 21 | Periodické signály. Opakovací perioda, opakovací kmitočet, maximální a minimální hodnota. Stejnosměrná a střídavá složka signálu. |
| 22 | Periodické signály. střední hodnota za periodu, střední hodnota kladné půlvlny, efektivní hodnota. Fyzikální význam střední a efektivní hodnoty a způsob jejich výpočtu. |
| 23 | Harmonický signál. Amplituda, kmitočet, počáteční fáze. Vztah časového a fázového posunutí. Střední hodnota, střední hodnota kladné půlvlny a efektivní hodnota harmonického signálu. |
| 24 | Princip měření napětí a proudu. Zásady měření. |
| 25 | Základní analogový měřicí přístroj. Souvislost mezi výchylkou, proudem a napětím měřicího přístroje. Použití přístroje jako voltmetr a ampérmetr. Vícerozsahové měřicí přístroje. Vliv měřicích přístrojů na měřený objekt. |
| 26 | Metody měření odporů. Nepřímé měření pomocí ampérmetru a voltmetru („Ohmova metoda“). Rozbor chyb měření obou variant. |
| 27 | Výchylkové měření odporu přímoukazujícím ohmmetrem. |
| 28 | Můstkové měření Wheatstoneovým mostem. |
| 29 | Měření malých odporů „Ohmovou metodou“ a Thomsonovým mostem. Význam napěťových a proudových svorek. |
| 30 | Principy základních měřicích systémů (magnetoelektrický, elektromagnetický, elektrodynamický, feromagnetický). |
| 31 | Zásady měření střídavých napětí a proudů. Měření výkonů v HUS.* |
| 32 | Silové působení mezi elektrickými náboji, Coulombův zákon. |
| 33 | Elektrické pole kolem bodového náboje. Definice intenzity elektrického pole ze silových účinků. |
| 34 | Elektrická indukce, elektrický indukční tok. Siločáry elektrického pole. |
| 35 | Gaussova věta pro elektrické pole a její aplikace. |
| 36 | Elektrický potenciál, ekvipotenciální plochy. Napětí mezi 2 body a jeho výpočet z prostorového rozložení intenzity. |
| 37 | El. pole v dielektriku. Polarizace dielektrika. Vztah mezi intenzitou a indukcí. Průraz dielektrika, elektrická pevnost vzduchu. |
| 38 | Kapacitor, kondenzátor. Definice kapacity pomocí napětí a náboje. Výpočet kapacity rovinného kondenzátoru. |
| 39 | Prvkové rovnice kapacitoru (vztah mezi napětím a proudem). Výpočet energie akumulované v kapacitoru a okamžitého výkonu. |
| 40 | Zjednodušování sérioparalelních kapacitních struktur. Analýza obvodů s kapacitory a stejnosměrnými zdroji. |
| 41 | Silové působení v prostoru permanentního magnetu a vodičů protékaných elektrickými proudy. Příčiny magnetických jevů. |
| 42 | Siločáry magnetického pole. Intenzita a indukce magnetického pole. |
| 43 | Lorenzova síla působící na pohybující se elektrický náboj v magnetickém poli. |
| 44 | Silové působení proudovodiče a magnetu, silové působení dvou proudovodičů. Magnetické pole proudovodiče, kruhového závitu a cívky. |
| 45 | Magnetický indukční tok. Magnetické napětí a magnetomotorické napětí. |
| 46 | Magnetický odpor a magnetická vodivost prostředí. Hopkinsonův zákon. |
| 47 | Magnetické pole v magnetiku. Para-, dia- a feromagnetismus. Vztah mezi intenzitou a indukcí. |
| 48 | Nelineární a hysterezní jevy. Magneticky měkké a tvrdé materiály a jejich typické aplikace. |
| 49 | Induktor, cívka. Faradayův indukční zákon, elektromotorické napětí indukované v smyčce v magnetickém poli. |
| 50 | Definice indukčnosti pomocí proudu a spřaženého magnetického indukčního toku. Výpočet indukčnosti induktoru s magnetickým jádrem bez rozptylových toků. |
| 51 | Prvkové rovnice induktoru (vztah mezi napětím a proudem). Výpočet energie akumulované v induktoru a okamžitého výkonu. |
| 52 | Zjednodušování sérioparalelních obvodů s induktory bez magnetické vazby. Analýza obvodů s induktory a stejnosměrnými zdroji. |
| 53 | Vzájemná indukčnost, její definice pomocí proudu a spřaženého magnetického indukčního toku. |
| 54 | Vztah vzájemné a vlastní indukčnosti, činitel magnetické vazby. |
| 55 | Určování znaménka vzájemné indukčnosti. Analýza obvodů se vzájemnými indukčnostmi v HUS. |
| 56 | Výpočet výsledné indukčnosti sériového a paralelního řazení induktorů s magnetickou vazbou. |
| 57 | Lineární a ideální transformátor. Prvkové rovnice a transformace impedance ideálním transformátorem. |
| 58 | Řízené zdroje, druhy, vlastnosti. |
| 59 | Linearizovaný dvojbran - podstata, druhy rovnic a parametrů. Modelování dvojbranů pomocí řízených zdrojů. |
| 60 | Tranzistor a operační zesilovač jako speciální dvojbrany. |
| 61 | Zákon celkového proudu. 1. Maxwellova rovnice – popis transformace elektrického pole v magnetické. Maxwellův posuvný proud. |
| 62 | Faradayův indukční zákon. 2. Maxwellova rovnice – popis transformace magnetického pole v elektrické. Odvození 2. Kirchhoffova zákona. |
| 63 | Gaussova věta pro elektrické pole. 3. Maxwellova rovnice. Vysvětlení pojmu „zřídlové elektrické pole“. |
| 64 | Gaussova věta pro magnetické pole. 4. Maxwellova rovnice. Vysvětlení pojmu „vírové magnetické pole“. |
| 65 | Zákon zachování elektrického náboje. Rovnice kontinuity. Odvození 1. Kirchhoffova zákona. |
| 66 | Analogie mezi zákonitostmi a veličinami elektrického a magnetického pole. |
| 67 | Šíření elektrické energie v elektromagnetickém poli. |
| 68 | El. obvody jako zjednodušení obvodů v elektromagnetickém poli. |
| 69 | Definice harmonického ustáleného stavu (HUS). Podmínky vzniku HUS. |
| 70 | Fázor, komplexor. Pravidla pro počítání s fázory. Vzájemná konverze fázoru a okamžité hodnoty. |
| 71 | Kirchhoffovy zákony v komplexním tvaru. Reaktance, susceptance, impedance, admitance, imitance. |
| 72 | Výkony v HUS. Okamžitý, činný, jalový, zdánlivý, komplexní výkon. Účiník. |
| 73 | Výkonové přizpůsobení v HUS. Podmínky úplného a částečného přizpůsobení zdroje a zátěže. |
| 74 | Rezonance paralelní a sériová. Rezonanční křivka, rezonanční kmitočet, činitel jakosti, šířka pásma, charakteristická impedance. |
| 75 | Kompenzace účiníku. |
| 76 | Výhody vícefázových soustav. Souměrný zdroj, souměrná zátěž, vyvážená soustava. |
| 77 | Základní konfigurace třífázových obvodů. Fázová a sdružená napětí a proudy. |
| 78 | Paměť, stavové veličiny, stav, řád obvodu. Počáteční podmínky. Druhy stavů: přechodový a ustálený, stejnosměrný a periodický. |
| 79 | Definice impulsní a přechodové charakteristiky lineárního obvodu. |
| 80 | Přechodné jevy v elektrických obvodech - příčiny vzniku a projevy. Matematický popis - diferenciální rovnice (DR)a její řešení. |
| 81 | Přechodné jevy v lineárních obvodech RC, RL 1. řádu: definice časové konstanty, řešení přechodu do stejnosměrného a harmonického ustáleného stavu. |
| 82 | Přechodné jevy v lineárních obvodech RLC 2. řádu: definice rezonančního kmitočtu, činitele jakosti, kritického tlumení. Mez aperiodicity. Řešení přechodu do stejnosměrného a harmonického ustáleného stavu. |
Laboratorní návody si studenti stahují z webových stránek katedry 217 – sekce výuka – sloupec detaily.
Podmínky udělení zápočtu a bodové hodnocení
| 1 | Minimálně 70-ti procentní účast na všech formách výuky (absence omluvené). |
| 2 | Změření všech laboratorních úloh nejpozději do termínu, který stanoví vyučující. |
| 3 | Odevzdání úplných pracovních laboratorních sešitů nejpozději do termínu, který stanoví vyučující. |
Poznámka: ve zvlášť výjimečných případech může vyučující stanovit náhradní podmínky udělení zápočtu namísto bodu 1.

Poznámky k hodnocení:
Testy na přednáškách (P) se píší v řádných a náhradních termínech, které vyhlásí přednášející na začátku semestru. Náhradní termín mohou absolvovat pouze studenti, kteří se z vážných důvodů (služba, nemoc) nemohli dostavit na řádný termín. Uchazeč o náhradní termín je povinen kontaktovat přednášejícího nejpozději jeden den před konáním náhradního termínu a předložit mu doklad o příčině neúčasti na řádném termínu (např. potvrzení lékaře). Přednášející pak rozhodne, zda studentu umožní napsat test v náhradním termínu. Pokud student nevyužije ani náhradního termínu, přichází o bodový zisk, neboť žádné dodatečné složení testu již nebude možné.
V numerických cvičeních (NC) se hodnotí výkon studenta na cvičeních, včetně případných písemných testů.
V laboratorních cvičeních (LC) se hodnotí příprava studentů v pracovních sešitech vždy před začátkem každého měření, průběh a výsledky měření, finální pracovní sešit, případné vzorové protokoly a výsledek ze závěrečného praktického přezkoušení.
BIOLEK,D. a kol.: Úvod do elektrotechniky. Druhé vydání, S-13, 1997.
SMÉKAL, Z.-VESELÝ,V.: Základy elektrotechniky - sbírka příkladů. S-2064, 2000. Dotisk.