Výzkum na katedře systémů PVO

Výzkumná činnost katedry je zaměřena do oblasti návrhů, vývoje a použití systémů velení a řízení vzdušných sil s důrazem na pozemní protivzdušnou obranu. Katedra se podílí na řešení úkolů obranného výzkumu AČR v oblasti velení, řízení a výcviku, provozu a použití techniky pozemní PVO, v oblasti modelování a simulací procesů PVO a využití mobilních robotických systémů pro bojovou a obslužnou činnost.

Aktuálně řešené projekty

Projekt na rozvoj pracoviště

Název projektu:

Rozvoj prvků vzdušných sil v návaznosti na simulační technologie a kybernetické systémy

Doba řešení projektu : 2011 až 2013

Projekt PRO je řešen ve dvou směrech, které se prolínají, podporují a navazují na sebe.

Využití simulačních technologií (SimAD)

Katedra systémů protivzdušné obrany se od 90-tých let zabývá výzkumem a vývojem systémů pro podporu velení a řízení vzdušných sil. Od roku 2005 je soustředěno úsilí na využití simulačních technologií. Pro tyto práce bylo pořízeno simulační prostředí firmy MÄK Technologies a k tomuto problému je orientován specifický výzkum, byla zpracována řada úspěšných bakalářských a diplomových prací, jsou řešeny doktorské práce a probíhá řešení projektu obranného výzkumu „Využití simulačních technologií v rámci operačních středisek vzdušných sil (SIMOS)“, ve spolupráci s LOM Praha, s.p. VTÚLaPVO a PositronLabs, s.r.o.

Výsledky lze prezentovat již používaným funkčním vzorkem varianty simulátoru na bázi MÄK Technologies pro podporu DSQOC letky vrtulníků v Afganistánu. Dále úspěšně proběhla i ukázka virtuálního bojiště ve spolupráci VTÚLaPVO, K-208 a NCSTT. V rámci této ukázky byla propojena zařízení SQOC (Deployable Squadron Operation Centre) pro plánování letů a SAMOC (Surface to Air Missile Operation Centre) pro řízení boje PVO se simulátorem. Pozemní situace byla simulována ve společném prostředí s využitím HW a SW NCSTT (Národní centrum simulačních a trenažérových technologií v Brně). Ukázka proběhla formou zjednodušeného společného cvičení vzdušných a pozemních sil ve virtuálním prostředí. Dosažené výsledky ukázaly na nutnost takového přístupu jednak pro řešení SW operačních středisek a dále i pro výcvik vojsk ve společném prostředí s podporou informačních sítí.

Cílový stav projektu PRO bude vycházet z výsledků aplikovaných ve prospěch vzdušných sil. Spolupráce s vojsky vytváří nezbytnou zpětnou vazbu poznání jejich stavu, znalostí, představ a schopností, které zásadně ovlivní výsledné produkty vědecké práce. Podle rozsahu a výsledků spolupráce a dostupných finančních prostředků bude rozvíjena laboratoř simulačních technologií katedry systémů protivzdušné obrany vybavená simulátorem VT MÄK.

Výsledky projektu obecně:

• modelů boje a bojové činnosti;
• modifikace prostředí simulátoru do bojového prostředí;
• modelů senzorů, palebných jednotek a operačních středisek;
• řešení datových toků;
• stanovení požadavků na obsluhy, jejich funkce a přípravu;
• příprava a provedení válečných her;
• dosažení schopností testování reálných systémů velení a řízení;
• návrhy na využití simulátoru bojovými obsluhami OTS VŘ VzS.

Rozvoj prvků na bázi kybernetických systémů (AUTO)

Katedra má zkušenosti s výstavbou robotických systémů výzbroje. Byly zde řešeny projekty a vědecké práce dotýkající se jednotlivých oblastí, od konstrukce podvozků, přes senzorické systémy, inteligentní řídicí systémy apod.

V oblasti zpracování senzorické informace bylo na katedře zpracováno mnoho vědeckých článků a závěrečných prací. Jedná se o oblasti využití jednoduchých i složitých optických senzorů, kamerových subsystémů, ultrazvukového snímání. Následné zpracování získaných informací (fůze) byla taktéž na katedře již řešena v souvislosti s projektem robotického systému pro odminování.

Směr rozvoje vojenských technologií a zbraňových systémů ukazuje zcela jasně možnost nasazení bezosádkových systémů a to nejen v oblasti ničení protivníka, ale také v oblasti jeho detekce a detekce jeho činnosti. Je nepochybné, že tyto technologie jsou využitelné i v mírové oblasti při záchranných operacích.

Vytvořením autonomního prostředku definujeme oblast pro moderní vojenské technologie jako je například rozpoznání obrazu, fůze informací ze senzorů, autonomní pohyb v neznámém prostředí, lokace, detekce překážek, rozpoznání činnosti apod. Katedra získá schopnost navrhovat systémy pro využití ve vojenském prostředí, například v průzkumu.

Výsledky projektu obecně:

• analýza a zpracování obrazové informace;
• fůze informací z různých zdrojů;
• inteligentní rozhodovací systémy;
• senzorické systémy.

Specifický výzkum

Název projektu:

Rozvoj simulačních technologií pro podporu velitele prvků systémů PVO

Doba řešení projektu : 2011

Cílem projektu je podpořit vědeckou činnost v oblasti výzkumu simulačních technologií pro tvorbu kybernetických systémů podporujících rozhodování velitelů prvků vzdušných sil.

Na projektu se podílejí především studenti v rámci svých bakalářských, diplomových a doktorských prací. Studenti postupně programově a technicky dotvářejí stávající katedrální simulační pracoviště, tak aby byla možná realizace simulací dílčích epizod výzkumných a výukových válečných her se zaměřením na problematiku protivzdušného boje. Následně na základě probíhajících simulací epizod válečných her se podílejí na analyzování a vyhodnocování z hlediska vhodnosti použitých metod a atributů válečných her a z hlediska hodnověrnosti a reálnosti vytvořených modulů a komponentů programového zabezpečení simulace.

Významné výsledky z minulosti katedry

Katedra systémů PVO dosáhla v průběhu své dlouholeté existence celé řady úspěšných a vynikajících výsledků při řešení různorodých vědeckých úkolů v oblasti návrhů, vývoje a použití systémů velení a řízení vojsk vzdušných sil. Mezi nejvýznamnější vědecké úkoly patřily projekty Inteligentní systém podpory velení (ISPOVEL) - návrh automatizovaného systému velení a řízení bojové činnosti vzdušných sil a System of hybrid access reconassaince and control (SHARC) - návrh automatizovaného systému řízení bojové činnosti palebné jednotky PVO, který byl dopracován až do funkčního vzoru a ověřen na taktickém cvičení ve výcvikovém prostoru Doupov. Dále katedra zpracovala investiční studie v rozsahu operačního, systémového a technického náhledu na architekturu Deployable Squadron Operations Centre (DSQOC) - automatizovaného systému velení a řízení bojové činnosti letky taktického letectva v poli,  Squadron Operations Centre (SQOC) - automatizovaného systému velení a řízení bojové činnosti letky taktického letectva a Surface to Air Missile Operations Centre (SAMOC) - automatizovaného systému velení a řízení bojové činnosti protiletadlové raketové brigády.

Vědecká činnost katedry

Členové Katedry systémů PVO jsou vedle bohaté publikační aktivity také pravidelnými účastníky vědeckých a odborných konferencí a seminářů nejen v České republice, ale i na Slovensku, ve Francii a dalších státech NATO. Katedra od roku 2000 každoročně pořádá konference PVO zaměřené na aktuální témata sil protivzdušné obrany, kterých se pravidelně účastní nejen vojenští odborníci z AČR, struktur NATO i ostatních armád NATO, ale i civilní specialisté z tuzemských a významných zahraničních firem ze států NATO.