Projekt obranného výzkumu (POV)
Katedra leteckých elektrotechnických systémů získala v roce 2008 účelovou finanční podporu formou dotace na výzkum a vývoj v rámci programu 907 980 (Rozvoj dosažených operačních schopností ozbrojených sil české republiky) na řešení projektu obranného výzkumu (POV) OVUOFVT200802.
| Kód poskytovatele |
MO 0 |
| Identifikační kód POV |
OVUOFVT200802 odkaz na IS VaV Rady pro výzkum a vývoj ČR |
| Název POV |
„FÚZE“ - Inovace technologií zpracování dat ze senzorů umístněných na moderní letecké technice a fůze dat z těchto senzorů v prostředí NEC. |
| Uchazeč |
Univerzita obrany, Brno |
| Doba řešení |
11/2008 - 12/2010 |
| Vykonavatel |
Fakulta vojenských technologií,
Katedra leteckých elektrotechnických systémů (K-206) |
| Odpovědný řešitel |
prof. Ing. Rudolf Jalovecký, CSc. |
| Výsledek řešení |
Konstrukčně technologická dokumentace prototypu leteckého palubního elektronického systému. |
| Celkem uznané náklady |
2 875 000,- Kč |
Členové řešitelského týmu:
- kpt. Ing. Petr Bojda, Ph.D. K206
- mjr. Ing. Radim Bloudíček K206
- kpt. Ing. Radek Bystřický K206
- npor. Ing. Martin Polášek K206
- por. Ing. Přemysl Janů K206
- por. Ing. Josef Bajer K206
Cíl projektu:
Koncepční návrh leteckého palubního elektronického systému (LPES) sloučením informací ze všech avionických senzorů a systémů, který může tvořit základní předpoklad pro úspěšné budování NEC v oblasti letectva. Vytvoření funkčních vzorů, které poslouží k ověření schopností navrhovaných technologií.
Výsledek řešení: (dle rozhodnutí č. 0801 8 2020 R)
Ověření dosažených cílů a výsledků bude prováděno oponentním řízením k průběžné a závěrečné zprávě, popřípadě kontrolními dny. Příjemce je povinen použít poskytnuté prostředky výlučně na náklady na řešení projektu a v souladu s Rozhodnutím. Výsledky řešení projektu v letech 2008 až 2010 jsou specifikovány takto: "Konstrukčně technologická dokumentace prototypu LPES".
Anotace projektu:
Koncepce NNEC (NATO Network Enabled Capability) představuje jeden ze směrů transformace ozbrojených sil ČR v blízké budoucnosti. Spočívá ve využití nových technologií pro vojenské účely, zejména komunikačních a informačních, s cílem zvýšit efektivnost nasazení bojových prostředků, ale i velení a rozhodování. Předmětem řešení tohoto výzkumného projektu je analýza získaných informací na letounu, jejich zpracování do datových struktur a příprava vhodného komunikačního prostředku pro přenos těchto dat do prostředí NEC. Kromě samotné analýzy budou ještě vytvořena i prototypová řešení, funkční vzory, které mají jednak ověřit schopnosti navrhovaných technologií a jednak poskytnout námět k jejich pravděpodobnému využití v praxi.
Výzkumný záměr FVT0000403
V letech 2004 – 2010 probíhalo na katedře řešení dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FVT č.0000403 a spolupráce na projektu Ministerstva průmyslu a dopravy.
| Kód poskytovatele |
MO 0 |
| Identifikační kód VZ |
6016269406 |
| Název výzkumného záměru |
Rozvoj, integrace, správa a bezpečnost komunikačních a informačních systémů (C4I2) v prostředí NATO |
| Uchazeč |
Vojenská akademie v Brně; Univerzita obrany, Brno |
| Vykonavatel |
Fakulta vojenských technologií |
| Odpovědný řešitel |
prof. Ing. Ladislav BUŘITA, CSc. |
Struktura výzkumného záměru
Dle specifikace výzkumného záměru (VZ) jsou na jeho řešení účastny Katedra leteckých elektrotechnických přístrojů (K-206), Katedra komunikačních a informačních systémů (K-209) a Katedra elektrotechniky (K-217) Fakulty vojenských technologií (FVT), Univerzity obrany (UO) v Brně v následujícím personálním obsazení a struktuře:
| Odpovědný řešitel VZ a zástupce pro K-209 |
prof. Ing. Ladislav BUŘITA, CSc., K-209 |
| Zástupce odpovědného řešitele VZ pro K-206 |
prof. Ing. Rudolf JALOVECKÝ, CSc., K-206 |
| Zástupce odpovědného řešitele VZ pro K-217 |
Prof. Ing. Čestmír VLČEK CSc., K-217 |
| Tajemník VZ |
kpt. Ing. Jan HODICKÝ, Ph.D., K-209 |
Dílčí úkoly naší katedry:206-1 Analýza metod kanálového a zdrojového kódování digitálně přenášených videosignálů a algoritmizace jejich procesů.Nositelem řešení: plk. doc. Ing. Miloš ANDRLE, CSc.
Výzkumný záměr (VZ) katedry 206 řeší problematiku leteckých elektrotechnických systémů s přihlédnutím k bezpilotním prostředkům (BP). VZ lze rozdělit do několika částí podle odbornosti řešitelů, které lze modulárním způsobem skládat a vytvářet otevřenou platformu BP zaměřenou na profil katedry. Cílem VZ je především aplikovat nejmodernější trendy konstrukce leteckých elektrotechnických systémů BP v následujících dílčích úkolech:
- multifunkční rádiový datový spoj mezi BP a pozemním stanovištěm řízení,
- prvky avionického systému BP,
- zpracování a distribuce navigační informace z více zdrojů,
- automatické řízení BP.
Spolupráce s podniky obraného průmyslu - projekt Ministerstva průmyslu a obchodu
Příjemce účelových prostředků - odpovědný řešitel
OPROX, a.s., IČ: 64507718, DIČ: CZ64507718
(Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně oddíl B., vložka 1900)
se sídlem: Vnitřní 10, 602 00 BRNO
Spolupříjemci – spoluřešitelé
SM TECH, s.r.o. IČ: 253 83 710, DIČ: CZ25383710
se sídlem Praha 6, Dejvice, Pod Mlýnkem 46/19, PSČ 160 00
Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Katedra leteckých elektrotechnických systémů,
Kounicova 65, Brno
Název projektu výzkumu a vývoje
FT-TA3/104 „Výzkum a vývoj technologií pro řízení letu ultralehkých a lehkých letadel“
Doba trvání od roku 2006 do roku 2008.
Předkládaný projekt řeší dva základní věcné problémy:
Perspektivní systémy rychlé reakce, které pracují s optickou informací a použitelné technologie v příznivých cenových relacích lze očekávat na trhu nejdříve po roce 2010. V současné době probíhá ve světě intenzivní základní a aplikovaný výzkum. Cílem této části projektu je proto využít know-how získané v minulosti při řešení podobných problémů a připravit podmínky pro průmyslový výzkum a vývoj, jenž by měl následovat v letech 2009 - 2012 a kdy lze předpokládat dostupnost high-tech technologických prvků pro zpracování a rozpoznání obrazů v reálném čase pro systémy rychlé reakce.
Moderní, perspektivní a dostupné technologie, zvyšující bezpečnost letu a komfort řízení letounu, které jsou vesměs principiálně známé z velkých a vojenských letadel, ale nejsou řešeny koncepčně pro lehká a ultralehká letadla, přičemž technologie z těchto letadel nelze převzít pro jejich vysokou cenu. Vzhledem k tomu, že principy a většina algoritmů jsou známé, lze poměrně rychle vyvinout prototyp high-end systému použitelný pro lehká a ultralehká letadla. Cílem této části řešení projektu je proto vývoj prototypu modulárního systému, který bude uplatnitelný na vyspělých trzích za přijatelné ceny pro uživatele.