Ve studijním oboru Letecká a raketová technika připravuje Univerzita obrany v Brně, Fakulta vojenských technologií, odborníky pro provoz letecké a raketové techniky v AČR i zbrojním průmyslu. Absolvent je schopen zastávat odborné funkce v AČR a dále se odborně i vědecky rozvíjet.
Důkladný všeobecně inženýrský základ studia, srovnatelný s civilními vysokými technickými školami, vytváří předpoklady pro široké uplatnění absolventa i mimo AČR.
Magisterské studium je pokračováním bakalářského studijního programu „Vojenské technologie“ a reflektuje soudobé trendy ve vzdělávání odborníků v technických oborech. Vytváří předpoklady pro komplexní a systematickou přípravu vysokoškolsky vzdělaných vojenských profesionálů předurčených pro výkon širokého spektra technicko manažerských funkcí v AČR, resortu MO a případně i v dalších organizačních složkách státní správy na úrovni středního a vyššího technického managementu. Studium vytváří předpoklady pro další profesní uplatnění absolventů po ukončení aktivní služby v AČR. Program je koncipován tak, že navazuje na technické vzdělání získané bakalářským studiem a umožňuje nadaným absolventům další studium v doktorských studijních programech jak v rámci Univerzity obrany tak i na ostatních vysokých školách v ČR i zahraničí v odpovídajících studijních oborech.
Studijní program zahrnuje vojensko technické oblasti strojní, elektrotechnické, stavební, geoinformační, oblasti vojenské meteorologie a informatiky, včetně souvisejících oblastí hraničních a interdisciplinárních.
Studium v tomto studijním programu je určeno pro absolventy technických bakalářských studijních programů, kteří splní podmínky přijímacího řízení a úspěšně složí přijímací zkoušku.
Hlavním cílem studia magisterského studijního programu je připravit vysokoškolsky vzdělané vojenské odborníky pro různé technicko-manažerské pozice v AČR na stupni útvar a vyšší. V kognitivní oblasti to znamená, že absolvent má všeobecný politický, právní a kulturní rozhled, kvalifikovaně řídí činnost podřízených jednotek a štábů, na základě získaných znalostí a dovedností získává, třídí a efektivně sděluje informace, vyvozuje z nich závěry a obecná doporučení, samostatně řeší složité nestandardní situace. V afektivní oblasti se během studia klade důraz na rozvoj osobnosti studenta v duchu vlastenectví, občanské odpovědnosti, demokracie a humanismu.
Předměty programového základu jsou členěny do dvou částí. Přírodovědnou část tvoří matematika, fyzika a geoinformatika, vojensko-humanitní část je tvořena předměty, které formují osobnost studenta. Předměty programového základu jsou shodné pro všechny studijní obory. Vytvářejí ucelenou sumu vědomostí univerzitního charakteru a formují osobnost studenta, vojenského profesionála a reprezentanta státní moci, který se pohybuje v různých kulturních a sociálních podmínkách a který musí být schopen komunikace, vedení lidí, zvládání zátěže, to vše v právním a etickém kontextu současnosti.
Předměty aplikovaného základu vytvářejí u studenta ucelenou sumu technických vědomostí univerzitního charakteru, navazující na znalosti z bakalářského studia, která je nezbytná k zvládnutí předmětů profilujících strojně technický studijní obor.
V předmětech profilujících studijní obory získá student komplexní přehled v oboru, v návaznosti na bakalářské studium si v celém spektru doplní a rozšíří odborné vědomosti a informace definující jeho odborné zaměření pro potřeby AČR. Předměty profilující studijní obory jsou v rozsahu 43% celkové časové dotace. Ve studijních oborech je možné další členění do studijních zaměření, které umožňuje lépe vyprofilovat absolventa podle požadavků armády.
Ostatní předměty rozvíjejí osobnost studenta v oblasti jazykové a tělesné přípravy.
Studium v jednotlivých studijních oborech je srovnatelné s technickými studijními obory na veřejných vysokých školách, celková hodinová dotace na technické předměty je přímo porovnatelná s rozsahem studia na technických vysokých školách.
Magisterské studium je určeno pro prezenční nebo kombinovanou formu studia. Standardní doba studia při průměrné studijní zátěži studenta jsou dva akademické roky. Vyšší studijní zátěž ve srovnání s veřejnými vysokými školami je dána charakterem studia na vojenské vysoké škole, kdy jsou studenti v zaměstnaneckém poměru vůči MO.
Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr, každý je zakončen zkouškovým obdobím. Děkan stanoví časový harmonogram akademického roku, v kterém jsou konkretizovány zejména období výuky, zkoušek, období zpracování diplomové práce a státních závěrečných zkoušek. Pro vysokoškolskou výuku a ověřování znalostí je v semestru zpravidla 20 týdnů pro výuku, 3 týdny k provedení zkoušek a získání zápočtů. Pro přednášky, cvičení a semináře se plánuje 30 hodin týdně.
Studijní plány jsou sestaveny tak, aby v jednom semestru nebylo zařazeno více než 5 předmětů zakončených zkouškou, počet zápočtů a klasifikovaných zápočtů není omezen.
Magisterské studium se řádně ukončuje složením státní závěrečné zkoušky, která obsahuje obhajobu diplomové práce (Podklad pro zpracování DP) a zkoušky z předmětů určených studijním plánem.
Státní závěrečnou zkoušku může konat student, který složil předepsané zkoušky, získal klasifikované zápočty a zápočty za celou dobu studia a ve stanoveném termínu odevzdal diplomovou práci. Státní závěrečné zkoušky se konají v termínech daných časovým plánem akademického roku.
Absolventům studia v magisterském studijním programu Vojenské technologie se uděluje akademický titul „inženýr“ ve zkratce „Ing.“ uváděný před jménem.