Současnost

Evropa a celý svět prochází v posledních letech rozsáhlými změnami. Tyto změny jsou založeny na rozvoji vědy a techniky a na ekonomickém růstu spojeném s dynamikou inovací posledních desetiletí. Z toho vyplývají větší nároky na přípravu a rozvoj lidských zdrojů. To vyžaduje neustálé obnovování znalostí, dovedností a získávání nových kvalifikací. Dalším klíčovým jevem, který ovlivňuje a bude čím dál více ovlivňovat úroveň vzdělávání je prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií. Přípravě lidských zdrojů věnuje rezort obrany značnou pozornost.

Vzdělávání se neomezuje jen na určité vstupní období života, ale jedná se o nekončící proces po celou dobu života, který neprobíhá jen formálně, prostřednictvím vzdělávacího systému, ale přispívají k němu veškeré získané zkušenosti a u vojáků získávané zejména v zahraničních vojenských i mírových misích. Zavedení konceptu celoživotního učení znamená hlubokou proměnu vzdělávacího systému.

Základem vojenského systému celoživotního vzdělávání v rezortu obrany jsou vojenské kariérové kurzy, které musí ke splnění kvalifikačních požadavků absolvovat každý vojenský profesionál. Součástí tohoto vzdělávání je i systém odborných, specializačních, zdokonalovacích a dalších vojenských kurzů, které rozšiřují profesionalitu každého vojáka.

Existuje propracovaný systém jazykové přípravy. V souladu s normou STANAG 6001 a koncepcí jazykové přípravy v rezortu Ministerstva obrany je organizována intenzivní výuka zejména anglického jazyka. Pro zvýšení schopností vzájemné komunikace se složkami NATO jsou pro příslušníky Armády České republiky organizovány Ústavem jazykové přípravy jazykové kurzy. Jazykové kurzy zabezpečuje také Školicí a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech (Komorní Hrádek). Výuka jazyků probíhá i u žáků a studentů vojenských škol. Úroveň jazykové způsobilosti personálu rezortu obrany se neustále zvyšuje. Příslušníci ozbrojených sil jsou schopni plnit úkoly v zahraničních v misích a působit i ve strukturách Severoatlantické aliance. Česká republika jako malý stát tak významně přispívá k interoperabilitě mezi státy NATO a EU. Proto stoupá i potřeba vzájemné srovnatelnosti vzdělanosti a připravenosti absolventů různých vzdělávacích systémů (např. v rámci programu Erasmus).

Jedním z vytyčených cílů vzdělávací politiky České republiky je umožnit, aby v roce 2010 mohlo cca 53 % absolventů středních škol nastoupit do některých z typů terciárního vzdělávání. Souvisejícím cílem je, aby střední vzdělání s maturitní zkouškou získaly dvě třetiny až tři čtvrtiny mladých lidí. Zvyšování vzdělání je cílem i vzdělávací politiky rezortu Ministerstva obrany

Budova, tzv. rohlík, v níž sídlí v Brně rektorát Areál Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové

Hlavní budova v areálu v Moravské Třebové Komplex internátů v Moravské Třebové

 

Vzdělávací  potřebě  ozbrojených  sil  je  přizpůsobena  struktura  vzdělávacích a výcvikových  zařízení:

 

  • Univerzita obrany (3 fakulty, 2 vysokoškolské ústavy a 2 vysokoškolská centra);
  •  

  • Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze;
  •  

  • Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové;
  •  

  • Velitelství výcviku - Vojenská akademie (vojenská rezortní škola);
  •  

  • Školicí a vzdělávací středisko Ministerstva obrany v Choceradech - Komorní Hrádek;
  •  

  • Ústav jazykové přípravy.